Pod vlivem

Procházela jsem náměstím na cestě do knihovny a spatřila menší, bílý stan. Na něm byl nápis, který prohlašoval, že Ježíš Kristus žije. Docela hodně mě přítomnost tohoto stanu překvapila, neboť s veřejnými náboženskými projevy jsem se v ČR setkala tak akorát u nenápadných, postávajících figur menších sekt. Tohle bylo naproti nim velikánské. A hlasité. Nejspíš hráli nějaký tzv. christian rock, ale nemohu potvrdit, text byl vesměs nesrozumitelný.
Zároveň mě napadlo, že bych si raději poslechla wizard rock, nežli toto.

Na cestě zpět jsem se usadila na jedné ze vzdálenějších laviček náměstí a vytáhla knížku. Slunce pařilo, lidé kolem se ochomýtali a já jsem byla ráda, že jsem zase mezi lidmi. Jejich přítomnost mi dělala radost.
Po chvíli hudba přestala hrát a nějaký muž se ujal mikrofonu. Nepamatuji si přesně, co říkal - vesměs něco o tom, že potřebujeme zachránit, že kdysi nevěřil, ale teď už ano a podobné nepřekvapující řeči. Také tvrdil, že JK není historická postava, ale že teď stojí tam vedle něj, což znělo docela mentál.

Pomalu jsem si četla a zároveň zpracovávala info, které onen muž kázal. Také jsem se rozhlížela kolem, abych zjistila, jak reagují ostatní lidé (pár jich posedávalo jako já, mnoho procházelo, žádný dav před stanem se nekonal) a stírala kapky potu z čela, neboť bylo velké horko.
Když začala hudba, přistoupil ke mně muž.

Nabídl mi letáček s nápisem a webovou adresou. Odmítla jsem s tím, že nemám zájem. Slovensky se mě optal, zdalipak mi bůh nic neříká. Neříká.
Vy nevěříte vůbec v nic? (Budu překládat do ČJ, slovenskou gramatiku neovládám.)
Věřím v lásku.

Poklekl si ke mně a začal mi o sobě vyprávět. O svých přechozích vztazích, které byly neúspěšné a proč. O tom, jak by býval snesl modré z nebe své bývalé přítelkyni, ale ta to nedokázala ocenit. Také byl nevěřící, ale po nespecifikovaném úrazu v boha uvěřil. A pak poznal ženu, kterou si vzal.
Říkal mi, že s bohem v srdci budou mé vztahy pevnější, protože mezi mnou a partnerem bude silnější pouto.
(Jeho názor mi připomněl mou domněnku, proč můj vlastní předchozí vztah časem zeslábl. Domnívám se, že můj bývalý mezi námi postrádal právě toto duchovní spojení.)
Také mi tvrdil, že lidé, které mám ráda, mě zradí a že pouze s bohem v srdci budu moct bojovat proti zlým silám. Nesouhlasila jsem s ním a řekla mu, že se s nimi budu umět poprat sama. Nesouhlasil.

Mluvili jsme spolu cca půl hodiny, možná i déle. Asi tak v polovině jsem měla chuť mu slušně poděkovat za povídání a vrátit se ke čtení, neboť se dialog proměnil v (jeho) monolog a on mi začal kázat. Citoval bibli, mluvil v abstraktních termínech, které mi vůbec nic neříkaly ("Ježíš je pravda." atd.). Tvrdil mi, že majetek nemůže přinést štěstí, s čímž jsem naprosto souhlasila a zároveň nechápala, co to má společného s existencí boha. Tohle se mi nelíbilo. Vůbec ho nezajímalo, zda s ním souhlasím, co si o tom myslím já, jaké jsou moje argumenty. Myslím, že by u lidí měl mnohem větší úspěch, kdyby si s nimi povídal.

Když viděl, že první důvod proč přijmout boha u mě neuspěl, změnil strategii. Prý mě jeho přítomnost povznese do výšin. Začnu vidět svět jinak. Mlel kolem toho hodně omáčky, nepamatuji si přesná slova, neboť jsem se nedokázala ubránit dojmu, že on sám je z toho dost "zblblý". Argument o povznesení by se dal naprosto jednoduše aplikovat i na drogy. Stejná slova. Why drink and drive when you can smoke and fly?

Povedlo se mi ujmout se slova.
Ale já mám takový problém. Já nevěřím, že bůh existuje.
A chtěla bys ho poznat?
Nechtěla. Víte, vy mluvíte jako byste byl pod vlivem. Pod vlivem nějakých myšlenek, přestavy, teorie...
Jsem pod vlivem.

Argumentoval dál, určitě ho moje narážka neodradila. Když viděl, že na mě jeho biblické citace a přísliby prozření nefungují, řekl mi, že mi teď hned dokáže, že bůh existuje. Stačí, když po něm něco zopakuji. On sám pak odkráčí.
Zprvu jsem z toho byla docela rozpačitá, ale nakonec jsem po něm zopakovala jakousi modlitbu. Některé části mi nešly moc přes jazyk, např. žádosti o odpuštění svých hříchů (kterých přesně?) anebo oslovení "JK, pán pánů a král králů", které mi přišlo nadbytečné a teatrální. Řekla jsem si však v duchu, že pro mě to stejně jsou jen plané kecy, a tak není důvod se znepokojovat. Když mi slibuje takovou bombastickou věc, jako je zjevení boha, tak jsem ochotná přeříkat pár keců.

Amen.
To se uvidí. (Odvětila jsem s úsměvem znaje český překlad.)
Poněkud zkřivil tvář a sdělil mi, že po modlitbě je vhodné nic neříkat, abych předchozí slova nepopřela. To mě docela pobavilo. Vzpomněla jsem si ihned na jeho slova o tom, jak strašlivě moc lidí hřeší svojí pýchou a zauvažovala nad tím, zda jsem v jeho představách boha urazila.

Pravil, že se mi bůh zjeví. Také mi podal ruku a představil se mi jménem. Docela jsem si užila vyslovení vlastního jména, neboť je výrazně křesťanské. Řekl mi, že mi žehná, přeje mnoho štěstí do života a aby se mi bůh zjevil. Poděkovala jsem mu.
Poodešel, ale po pár vteřinách se vrátil a optal se, zda bychom nemohli vyměnit kontakty. Odmítla jsem.

Jestli bůh existuje, tak se mi zjeví. (Volala jsem za ním.)
A já v to věřím. (Odvětil s úsměvem.)

Proč sem píšu o tomto setkání? Jelikož jsem ráda, že se odehrálo.
Nevěřím v boha a o náboženství nemám moc dobré mínění. To je však důvod, proč jsem si tam sedla a poslouchala. Chci slyšet druhou stranu a přesvědčit se, že mé argumenty jsou správné. Ani jsem nechtěla toho muže odfakovat, neboť jsem si nepřála, aby si kvůli mě dělal negativní představu o ateistech. Byla jsem na něho milá, hodná. Ochotná si ho vyslechnout a popovídat si s ním. A vše, co jsem řekla, jsem myslela vážně.

Rozhovor pro mě byl intelektuálně náročný, neboť uprostřed jeho monologu jsem cítila, jak mě "bolí mozek". Uvědomila jsem si, jak asi funguje onen brainwashing. Na konci jsem však měla ze sebe dobrý pocit. Udržela jsem si svou pozici, ubránila své názory. Neutekla jsem z boje a za to jsem strašně ráda.

Ještě chvíli jsem tam seděla, abych dočetla kapitolku. Poté jsem se zvedla a schovala sluneční brýle. Kotouč dávno zapadl, zatímco jsme spolu hovořili.

Byl to sympatický muž, šikovný. Kolem třicítky nejspíš. Jen škoda jeho, že byl pod vlivem.