neděle 24. října 2010

Gabriel García Márquez: Láska za časů cholery

Knížky Márqueze jsou v našem rodinném kruhu velice populární, a tak jsem chtěla pochopit proč. Rozhodovala jsem se mezi Samotou a Láskou. Zvolila jsem tu druhou, jelikož se mi líbila zápletka (láska trvající předlouhá léta) a protože ji má můj táta ze všech Márquezových knih nejradši. Také mě zaujaly veskrze negativní reakce na její filmovou adaptaci, která prý nebyla schopna knížku vystihnout. Snímek jsem ještě neviděla, ale určitě se k němu dříve či později dostanu (nejen kvůli charismatickému Javieru Bardemovi).

Nebudu zde psát tradiční recenzi ani zbytečně převyprávět děj. Koho by něco takového bavilo číst? Chtěla jsem jen říct, že jsem si knihu užívala s každým slovem, neboť má Márquez překrásnou slovní zásobu. Myslím si, že má česká slovní zásoba je docela široká, přesto jsem při četbě musela dohledávat ve slovnících nové a novější výrazy.

Proč čte člověk knihy? Aby zapomněl na přítomnost? Zažil situace, které se v jeho vlastním životě nejspíš neodehrají? Aby si rozšířil slovní zásobu?
Já čtu, abych si z knížek odnesla nějakou moudrost. Něco do života. Stačí věta, nad kterou bych se zamyslela. Úryvek, který by mě donutil zamyslet se nad světem opět z jiného úhledu.

Láska je všechno, co děláte nazí.
Jedna z myriády definicí lásky, které kolují světem. Tahle se mi obzvlášť líbila. Dokázala skloubit jakousi perverzní živočišnost s romantičností.

Nejsem boháč. Jsem chudý člověk, co má peníze.
Tuto pasáž hodlám ve svém životě citovat. V knížce nikdo nerozuměl postavě, která toto prohlásila. Já jí však rozumím. Čiší z ní skromnost - ctnost, které si tak vážím.

Toho večera po kině mu však připadalo, jako by byl návštěvní salon očištěn od každé vzpomínky na něho. Nábytek stál jinde, než stával, na zdech visely jiné barvotisky a on si pomyslel, že všechny tyhle úporné změny byly vedeny záměrem zvěčnit jistotu, že nikdy neexistoval. Kočka ho nepoznala. Lekl se té zběsilosti zapomnění a řekl: „Už si na mě nepamatuje.“ Ale Leona Cassianiová, zády k němu nalévající brandy, opáčila, že jestli mu tohle dělá starost, může klidně spát, poněvadž kočky si nepamatují nikoho.
Chci být kočkou.

0 komentářů:

Okomentovat